Z Čížova na Hardeggskou vyhlídku a do Hardeggu

Výlet zahájíme v Čížově. Auto necháme na severu obce na bezplatném parkovišti. Od kostela Bolesné P. Marie se napojíme na modrou tur. značku. Na jižním konci Čížova (rozc. Čížov) narazíme na pohraniční zátarasy s ostnatými dráty a vyhlídkovou věží, které nám přiblíží, jak to vypadalo v době „železné opony". Nachází se tu budova se sídlem správy NP Podyjí, ve které je umístěna stálá výstava a informační centrum. Odtud se vydáme po silnici určené pouze pro pěší a cyklisty vedoucí do nejmenšího dolnorakouského města Hardeggu.

Pokračujeme stále rovně po modré přes rozcestí Pod Čížovem a Na Keplech k odbočce na Hardeggskou vyhlídku. Jedná se o střídavé stoupání a klesání. Od odbočky (po pravé straně) jdeme cca 400 metrů lesem. Z dřevěného altánu se nabízí nádherný výhled do údolí řeky Dyje a na městečko Hardegg s hradem. Pozor však na děti, vyhlídka se nalézá na velmi strmé skále!

Vracíme se zpět na silnici a po modré značce klesáme k řece Dyji. Přejdeme most pro pěší a cyklisty a ocitneme se v rakouském Hardeggu, kde můžeme navštívit Hardeggský hrad. Prohlídka probíhá bez průvodce, obdržíme materiály v českém jazyce. Při zpáteční cestě se, bohužel, nevyhneme prudšímu 1,5 km dlouhému stoupání. Pokud nechceme stoupat, musí nám pohled na Hardegg postačit z Hardeggské vyhlídky. Do Čížova se navrátíme po stejné cestě.

V Čížově je možnost občerstvení v hospodě U Švestků.

Čížov

První zmínky o obci pocházejí ze 14. století, v okolí jsou nálezy i z mladší doby kamenné. Čížov je ze všech stran obklopen Národním parkem Podyjí . V obci sídlí správa národního parku.

Okrajem obce procházela v době hluboké totality „železná opona", která neprodyšně uzavírala státní hranici s Rakouskem. Železná opona začala vznikat počátkem padesátých let 20. století. Podél státní hranice byly rozmístěny vysoké strážní věže. Mezi nimi byly nataženy tři ostnaté ploty, které na místě stály až do roku 1989. První byl vysoký cca 2 metry a byl opatřen o signalizaci v případě narušení. Druhý měřil 2,5 metru, do roku 1965 jím procházelo napětí 3000-6000 voltů. Třetí plot sloužil jako ochrana zvěře, aby se nedostala do blízkosti elektrického napětí. Při pokusech o útěk nebo při střetu s nevinnými náhodnými turisty zemřelo na železné oponě asi 390 civilistů. Pohraničníků bylo ovšem více, a to 648. O život přišli následkem špatné manipulace se zbraněmi a elektrickým napětím a při přestřelkách. Překvapení vyvolává číslo 208, které představuje počet sebevražd pohraničníků.

Do budoucna se plánuje rozšíření současné rekonstrukce "železné opony" v Čížově o další linii plotu, aby co nejvíce toto místo odpovídalo původní podobě.