S dětmi na zříceninu hradu Krakovec

Na severozápadním okraji hranice chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko v rakovnickém kraji se nachází zřícenina hradu Krakovec. Přístup ke zřícenině je dobře dostupný, vede po rovině přes obec, proto lze výlet absolvovat i s menšími dětmi. Od parkoviště ve stejnojmenné obci ujdeme ke zřícenině Krakovec pouhých 400 metrů. S kočárkem můžeme dojít až na nádvoří, do jednotlivých místností zříceniny se už s kočárkem nedostaneme.

V pokladně obdržíme povídání o hradu a sami si jej prohlédneme. A nebo si lze vybrat komentovanou prohlídku. Na nádvoří jsou lavičky, kde můžeme posvačit. Na jižním svahu zříceniny hradu se nalézá památník Mistra Jana Husa, který v létě 1414 na Krakovci pobýval.

Hrad Krakovec

Hrad Krakovec byl zřejmě založen roku 1381 křivoklátským purkrabím Jírou z Roztok. V roce 1410 se majiteli stali Leflové. Od poloviny července 1414 do 11. října 1414 na Krakovci pobýval a kázal Mistr Jan Hus. V letech 1437 - 1447 byl hrad v držení husitského hejtmana Jana Bleha z Těšnice. Poté patřil celých 100 let Kolovratům. Od roku 1548 hrad Krakovec vlastnili Lobkovicové.

Hrad Krakovec náleží k vrcholům české hradní architektury 14. století. Úspěch této stavby netkví v rozměrech, zachovalosti, výbavě, prostředí či mohutnému opevnění, ale v luxusním provedení zaměřeným hlavně na komfortní prvky bydlení. Nacházelo se zde 26 pokojů a dalších 8 ve sklepení. V letech 1548 – 1565 byly vytvořeny nové renesanční štíty. Hrad utrpěl škody během třicetileté války. Na konci 17. století byla na střeše krakovského hradu umístěna červená keramická krytina. V roce 1783 po zásahu bleskem hrad Krakovec vyhořel a již nebyl obnoven.

V současné době je ve správě Národního památkového ústavu.

Socha Mistra Jana Husa

V jižním svahu zříceniny hradu Krakovec se nalézá socha Mistra Jana Husa. Záměrem jejího vzniku je vyjádření vzpomínky na tuto významnou osobnost české historie a připomenout ji tak veřejnosti. Mistr Jan Hus na Krakovci pobýval od poloviny července 1414 do 11. října 1414, kdy byl předvolán ke kostnickému koncilu. K sedící soše vede klikatá cesta, což umožňuje si ji prohlédnout ze všech stran. Přímo u sochy jsou schody, kde můžeme usednout a relaxovat při pohledu do malebného údolí.

Autory sochy Mistra Jana Husa se stali akademický sochař Milan Vácha a architekt Rostislav Říha.