Zámek Buchlovice, barokní zahrada a anglický park

Zámek Buchlovice ležící nedaleko majestátního hradu Buchlova patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležité místo v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo významem daleko přesahující hranice českých zemí.

Zámek nabízí prohlídku luxusně zařízených interiérů představujících soukromé i oficiální prostory tehdejšího berchtoldského sídla.

Zcela mimořádný význam má barokní zahrada a rozsáhlý anglický park, řazený mezi nejkrásnější historické zahrady v České republice, jehož krásu můžeme obdivovat při procházce s dětmi nebo s kočárkem. Vstup do zahrady a parku je zpoplatněn.

Součástí areálu zámku Buchlovice je Záchranná stanice volně žijících živočichů Buchlovice. Byla zde zřízena trvalá expozice zdravých, ale také handikepovaných živočichů, především ptáků. Stanice usiluje o uzdravení zraněných živočichů a o jejich následné vypuštění do přírody.

Historie zámku Buchlovice

Stavba zámku Buchlovice byla zahájena těsně před rokem 1700 bohatým a urozeným hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským, který zámek zamýšlel jako galantní dar své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona. Snad proto byly u některého z předních vídeňských architektů té doby objednány italsky orientované plány ve stylu tak zvané villy rustica. Výsledkem několikrát přepracovaného architektonického konceptu je nejčistší příklad italské barokní vily ve středoevropském prostoru. Kolem zámku byla od začátku budována nádherná barokní zahrada.

Význam zámku Buchlovice značně stoupl kolem roku 1900 za vlády hraběte Leopolda Berchtolda. Elegantní a šarmantní majitel působil v rakousko-uherských službách jako diplomat na velvyslanectvích v Londýně, Paříži a Petrohradě. V roce 1908 se na zámku Buchlovice konala pod jeho záštitou schůzka ruského a rakousko-uherského ministra zahraničních věcí, která vedla k politickému rozdělení sfér vlivu na Balkáně a následné anexi Bosny a Hercegoviny rakouskou armádou. Díky svým schopnostem byl Berchtold v roce 1912 jmenován předposledním rakouským ministrem zahraničních věcí. Z buchlovického zámku bylo poté vytvořeno reprezentativní sídlo, v jehož zdech přední politikové té doby rozhodovali o osudech Evropy. Právě z tohoto období pochází také současná podoba zámku i luxusně zařízené interiéry.