Střekov – zřícenina gotického hradu s výhledem na labské údolí

prohlídka zříceniny hradu Střekov v Ústí nad Labem

Délka trasy
0,5 / 1,0 km [tam/zpět]
Kočárky
ne
Odrážedla
ne
Autor: Redakce Vytvořeno 15. 4. 2014 Aktualizováno 4. 9. 2026

Na sto metrů vysoké čedičové skále nad pravým břehem řeky Labe se vznešeně vypíná zřícenina gotického hradu Střekov. Ke hradu dojedeme autem z městské části Ústí nad Labem – Střekov. Parkoviště se nalézá před prvním nádvořím. Po vstupu hlavním vchodem si na nádvoří všimneme vpravo restaurace Kovárna a prudkého skalnatého srázu se zříceninou, po levé straně jsou hospodářské budovy využívané jen z části k výstavám. Poté projdeme věžovou bránou na druhé nádvoří s terasou a restaurací Wágnerka, odkud se nám otevírá krásný výhled na labské údolí a kopcovitou krajinu Českého středohoří. O kousek výše objevíme pokladnu a mříž, za kterou začíná prohlídka samotné zříceniny hradu Střekov.

Vstup na nádvoří není zpoplatněn. Prohlídku hradu lze absolvovat s průvodcem nebo samostatně se zapůjčením písemných materiálů. Poutavá je večerní prohlídka při slavnostním osvětlení s průvodci v dobových kostýmech. Na hradě Střekov navštívíme rytířskou síň s vystavenými zbraněmi a brněními, místnosti s arkýřem, kapli, věžový palác se dvěma expozicemi a vystoupáme na 17 metrů vysokou hlásnou věž, z níž se rozhlédneme do malebné krajiny Českého středohoří.

Hrad Střekov – historie

Hrad Střekov byl postaven ve 14. století za vlády krále Jana Lucemburského. Hrad měl za úkol střežit labskou obchodní stezku a vybírání celních poplatků. Zanedlouho se stal šlechtickým majetkem, odolal útokům husitů a koncem 15. století byl rozšířen. Další přestavby se dočkal koncem 16. století. Během třicetileté války byl hrad pobořen a vypálen. V 19. století byl romanticky upraven a v současné době je ve vlastnictví rodiny Lobkoviců, jimž byl vrácen v restituci. Tato stavba opředená záhadami a pověstmi se stala inspirací pro hudebního skladatele Richarda Wagnera a vznikla tak opera Tannhäuser. Střekov uchvátil také Karla Hynka Máchu, Karla Maye nebo Johanna Wolfganga Goetheho.

Kontakt

Oficiální webové stránky