Cyklistický okruh z Modravy přes Tříjezerní slať a Rokytu

Zaparkujeme na Modravě – větší placené parkoviště, vydáme se po cyklotrase 2113 směr Rybárna. Jedeme po kvalitní asfaltové cestě po rovině podél Roklanského potoka. Po 2 km se dostaneme k rozcestí Rybárna. Zde se rozcházejí dvě cesty. Jedna cesta vede dále při toku Roklanského potoka, druhá je sice zkratkou přímo na Tříjezerní slať, ale je do prudkého kopce. Doporučujeme pokračovat podél Roklanského potoka. Na rozcestí Javoří pila odbočíme doprava na cyklotrasu 2117 a od potoka se vzdalujeme. Zpočátku stoupáme do mírného kopce, na rozcestí Pod Oblíkem zahneme doprava a sjíždíme k rozcestí Tříjezerní slať s odbočkou na Tříjezerní slať.

Po prohlídce rašeliniště postupně klesáme po cyklotrase 2117 a následně téměř po rovině vedeni cyklotrasou 12 (podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu). Z rozcestí Schätzův les odbočíme doleva na Rokytu, kde je k vidění bývalá schwarzenberská hájenka, která sloužila jako informační středisko NP Šumava. Odtud se vrátíme k Vchynicko-tetovského plavebnímu kanálu na cyklotrasu 12 směrem na Modravu. Cestou se nám otevře po levé straně pohled do údolí řeky Vydry, nalézá se tam královácký dvorec Antýgl z 18. století se šindelovými střechami a zvoničkou, v jehož okolí se v současné době rozprostírá autokemp.

Projížďka podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu končí u hradlového mostu Rechle, v místě, kde kanál odvádí vodu z řeky Vydry. Právě zde začíná jeho trasa, která byla vybudována za účelem plavení dřeva, aby obešla nesplavný úsek Vydry.

Když je nízký stav vody, je na řece pěkná pláž. Děti si tu rády hrají, sbírají kamínky a cachtají se ve vodě. Mohou též vlastnoručně přispět do sbírky "kamenných mužíků". Od rozcestí Rechle zabočíme na vedlejší silnici, máme před sebou poslední 2 km na Modravu a tam okruh uzavíráme.

Další možnosti parkování:

• placené parkoviště u IC Rokyta
• placené parkoviště u rozcestí Rechle

Rybárna

Rozcestí Rybárna nese svůj název podle bývalé hájenky, jejíž budova se zde dochovala dodnes. Název přitom nemá nic společného s rybami, ale je odvozen od příjmení jejího posledního majitele Fischera. 

Tříjezerní slať

Tříjezerní slať nese název podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů a hloubku 2 m. Voda v jezírkách má tmavěhnědé zbarvení. Porost rašeliniště tvoří mimo obvyklé rašeliništní flóry i klečovitá borovice blatka a smrky. Kolem jezírek poletuje velké množství pestře zbarvených vážek. Tříjezerní slatí procházíme po 250 m dlouhém povalovém chodníku.

Vchynicko-tetovský plavební kanál

Vchynicko-tetovský plavební kanál vybudovaný v letech 1799-1801 inženýrem J. Rosenauerem jako spojnice řek Vydry a Křemelné sloužil k plavení dřeva. Kanál měl za úkol překonat nesplavný tok Vydry u Antýglu. Délka kanálu činí 14,4 kilometrů a výškový rozdíl je 190 metrů. Umělé koryto je místy až 5 metrů široké. Na některých místech kanál překlenují mostky. Do roku 1958 byl kanál částečně využíván až po obec Rokytu. Dnes kanálem proudí pouze přebytečná voda, protože od rozvodny v Mosau se voda již vede podzemním potrubím do akumulační nádrže Selský vrch.

Rokyta

V osadě Rokyta se nachází bývalá schwarzenberská hájenka, která sloužila jako informační středisko NP Šumava. To bylo zaměřeno především na historii horní Šumavy, lesní hospodaření a plavení dřeva. Jeho provoz byl v roce 2026 ukončen.

Modrava

Obec Modrava leží při soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, které odtud tvoří řeku Vydru. V 18. století se na Modravě intenzivně těžilo dřevo. K jeho přepravě byl vystavěn Vchynicko-tetovský plavební kanál, který vybočuje z řeky Vydry mezi Modravou a Antýglem.