29,5. (namísto 30.) zámecký koncert v Náměšti nad Oslavou - "polojubilejní" vrchol zámecké hudební sezony

CZECH ENSEMBLE BAROQUE ORCHESTRA & CHOIR
Dirigent ROMAN VÁLEK

Program:

Johann Sebastian Bach (1685-1750):

Wachet auf, ruft uns die Stimme (BWV 140)

1. Chorus: Wachet auf, ruft uns die Stimme
2. Recitative (tenor): Er kommt
3. Duett (soprano, bass): Wann kommst du, mein Heil? 
4. Choral (tenor): Zion hört die Wächter singen
5. Recitative (bass): So geh herein zu mir
6. Duett (soprano, bass): Mein Freund ist mein!
7. Choral (chorus): Gloria sei dir gesungen

            ----------------------------------

Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! (BWV 214)

1. Chorus: Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten!
2. Recitative (tenor): Heut ist der Tag
3. Aria (soprano): Blast die wohlgegriffnen Flöten
4. Recitative (soprano): Mein knallendes Metall
5. Aria (alto): Fromme Musen! meine Glieder
6. Recitative (alto): Unsre Königin im Lande
7. Aria (bass): Kron und Preis gekrönter Damen
8. Recitative (bass): So dringe in das weite Erdenrund
9. Chorus (chorus): Blühet, ihr Linden in Sachsen, wie Zedern

Slovo k programu:

Mnoho ze světských kantát Johanna Sebastiana Bacha se nedochovalo do dnešní doby. Každopádně právě podle světských kantát, které byly psány kromě němčiny také v italštině a v některých vystupují postavy z řecké mytologie, si můžeme udělat představu o tom, jak by asi vypadala opera z Bachovy dílny, kdyby nějakou napsal. Lipské publikum, které od roku 1720 postrádalo vlastní operní dům, mohlo díky Bachovým „hudebním dramatům“ prožít něco z toho, co nabízela královská opera v Drážďanech. Zde ovšem podobnost s operou končí. Sborové věty Bachových světských kantát, stejně, jako árie i recitativy jsou mnohem propracovanější, než bylo zvykem u tehdejších operních partitur, ale jejich výraz, výpověď a účinek nejsou o nic slabší. Způsob, jakým Bach v kantátě 214 zvukomalebně vyjadřuje „řinčící kov“ svědčí o jedinečné fantazii, technické vytříbenosti a vysloveném smyslu pro efekt.

Kantáta BWV 214 byla zkomponována v roce 1733 na počest 34. narozenin Polské královny Marie Josefy. Proto je známá také jako Glückwünschkantate zum Geburtstag der Königin. Provedena byla poprvé 7. prosince 1733. Autor textu je neznámý. Pro Bacha bylo zřejmě jen logické, že hudba určená k oslavě narozenin v královské rodině mohla sloužit jako hudba k svátku Narození Páně a tak se kantáta 214 dočkala přepracování ve Vánočním oratoriu BWV 248 v roce 1734.

Podobně, jako své církevní kantáty, dokončoval Bach i světská příležitostná díla často na poslední chvíli. Například partitura „Tönet, ihr Pauken“ byla podle jeho vlastní závěrečné formule hotova teprve den před svým provedením.

Protipól této světské kantáty bude tvořit tradiční kantáta duchovní BWV 140 „Wachet auf, ruft uns die Stimme“ z roku 1724, ale také zde nalézáme styčné body s operou. Neznámý autor doplnil předepsaná biblická čtení na danou neděli o poezii založené na látce Písně písní. Nové texty se vyskytují v dramatických recitativech a „milostných duetech“, kde právě nalézáme paralelu s tehdejší lipskou operou.

Více informací naleznete na stránkách souboru.

Partneři koncertu